Dobrý večer,
dříve jsem nasazoval Typhlodromus pyri každoročně do sbírky orchidejí, protože údajně Phytoseiulus persimilis žere pouze pravé svilušky. Poslední roky jsem to nedělal neboť se škůdci neobjevili. Nyní je tu mám znovu, po postřiku Vertimec (ochr. lhůta pro zeleninu 3 dny) jsem ještě po 3 dnech kytky postříkal Neem olejem, podle výrobce slabě škodlivý pro T. pyri, soudím že pokud je stříkáno po nasazení roztoče a naopak určitou dobu po postřiku by neškodil. Po týdnu jsem nasadil tohoto dravého roztoče. Podle jiného dodavatele vydrží ve skleníku 2-3 měsíce. Podle jednoho odborníka na zimu upadá do spánku kvůli krátkému dni, orchideje přisvětluji a tak nevím, zdali může v teple alespoň částečně přežít. Přípravky draselných solí přírodních mastných kyselin údajně T. pyri zabíjejí. Ještě jednou děkuji za Váš názor a uvítám Vaše vyjádření k výše uvedenému.
Dobrý večer,>
nevím, zda se správně orientuji ve Vašem popise, kdy píšete o druhu Phytoseiulus a kdy o druhu Typhlodromus…
Nasazení Typhlodromus pyri (dále jen T. pyri) do vnitřní aplikace (jak uvádíte na orchideje) je docela netradiční. Nejsem si jistý zda může tato ochrana efektivně fungovat vzhledem k nutnosti přezimování, neboť v ČR distribuovaní roztoči z čeledi Phytoseiidae mají za sezónu dvě až tři generace a je pravda, že pokud je kolonie vysazena v přírodě, tak na podzim, nástupem kratších dnů, se ukládají k přezimování. V přírodě logicky nástupem zimy klesá výskyt škůdců a proto vyhledávají přezimování.
Pokud píšete, že jste měl vysazený kmen Typhlodromus pyri a orchidejím jste přisvětloval, tak i kdyby to bylo IR žárovkami nepředpokládám, že Vám to v prostoru, kde orchideje máte významně zvýšilo i teplotu okolí. Pokud se jedná o vytápěné prostory (zimní zahrada, či skleník) a teplota je zde okolo 20 °C dalo by se předpokládat, že by zde teoreticky T. pyri. mohl přežít a udržet se.
Nicméně pokud píšete, že jste nezaznamenal za poslední období přítomnost škůdců, teoreticky mohla přežít poslední generace samiček, která se mohla udržovat na pylu, či myceliu hub apod. V každém případě, pokud jste použil na zjištěné škůdce Vámi uvedený postřik, a byla zde přeživší generace T. pyri., zcela jistě jste ji zdecimoval.
Nevím přesně co myslíte „Neem olejem“, biologický insekticid NeemAzal T/S je insekticid na bázi indické rostliny Azadirachta indica a používá se s velkou úspěšností proti mšicím. Použití v prvním roce po aplikaci T. pyri se nedoporučuje, neboť snižuje populaci T. pyri.
Pokud jste měl na mysli Phytoseiulus persimilis, tak jak jistě víte, tento druh nelze aplikovat preventivně a pokud vyhubí všechny škůdce, není schopen přežít a uhyne. Je pravda, že podle národní registrace tohoto bioagens je určen proti sviluškám. Není nám známo, že by se vyhýbal sviluším a podobným příbuzným druhům. Osobní zkušenost s tím nemáme a pokud to někdo ověřoval nemáme ty zprávy.
Potvrzuji, že Neudosan a podobné přípravky na bázi draselných solí, jsou pro T. pyri. vysoce toxické. Moje odpověď čím zasáhnout proti sviluškám byla míněna v obecné rovině. Samozřejmě kombinaci biologické a chemické ochrany je potřeba vždy konzultovat a pečlivě volit.