Pokousání od sametky podzimní
Dobrý den, každý rok jsme v létě my i psi pokousaní od sametek podzimních. Můžete mi prosím, poradit, jestli by na ně zabral TYPHLODROMUS PYRI nebo něco jiného?
Dobrý den. Námi nabízené prostředky biologické ochrany rostlin (jak vyplývá z názvu) jsou primárně určeny pro ochranu rostlin a paralyzaci biologických škůdců rostlin. Dravý roztoč Typhlodromus pyri je účinný biologický predátor (dospělci, tak jeho nymfy) mnoha škůdců (svilušky, hálčivci a vlnovníci, larvy třásněnek a jiného drobného hmyzu). Všechny tyto škůdce spolehlivě udržuje hluboko pod hladinou škodlivosti. Nicméně podmínkou je, že jsou tyto škůdci přítomni na stromech, keřích, či vinné révě. Kolonii dravého roztoče Typhlodromus pyri nelze aplikovat do travního porostu, či do půdy jako takové.Sametka podzimní Neotrombicula autumnalis patří do řádu roztočů (Acarina), do podřádu sametkovců (Trombidiforma). Do tohoto podřádu sice patří také svilušky. Často jsou proto sametky chybně nazývány „sviluškami“, ale správný český název je sametky. Způsobují člověku nepříjemné kožní onemocnění. Toto onemocnění je označováno jako trombiculóza (též Erythema Autumnale). Souborným názvem trombidiózy se v lékařské literatuře označují podobná onemocnění kůže způsobená jinými rody a druhy sametek zejména v tropických oblastech. Trombiculózu způsobují larvy sametek, zatímco další vývojová stadia nymfy a dospělci jsou dravci v horních vrstvách půdy. Obdobné onemocnění způsobené sametkami trápí také domácí zvířata, zejména některá plemena psů.Proto je správně zařazení tohoto druhu roztoče, spíše jako škůdce lidského těla, popřípadě zvířat. Nelze na ně aplikovat biologické predátory škůdců rostlin.Sametka podzimní je původním obyvatelem otevřených travnatých prostranství, odkud proniká do biotopů vzniklých zemědělskou činností. Je vysoce tolerantní k agrotechnickým a chemickým zásahům. Dříve byly nejvíce napadány sametkami zemědělští dělníci, zejména ženci a zahradníci. V současnosti jsou sametky největším problémem pro zahrádkáře, pro chalupáře a pro obyvatelé zahrad a zahrádek jak ve městech, tak v zahrádkářských koloniích, ale také pro rekreanty v městských a příměstských rekreačních prostorách. V přirozených nebo lidskou činností málo narušených biotopech ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází.Ke kalamitnímu přemnožení sametek dochází při teplém a dostatečně vlhkém mikroklimatu. Pro zvýšený výskyt sametek je příhodná bujná rostlinná vegetace, nesekané louky a trávníky nebo silně zaplevelené záhony. K přemnožení sametek přispívají stromy a keře zajišťující na zatravněné ploše nebo záhonech stín nebo polostín. Na opakovaně dobře sekaných trávnících, celodenně osluněných s nezastíněnými plochami od stromů a domů ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází. Kalamitní výskyty sametek spojené s trombiculózou lidí jsou zejména v okrasných a užitkových zahradách, ve městské zástavbě i mimo ní, včetně nových sídlišť, parkových plochách a dětských hřištích, zejména v případě jejich nedostatečné údržby. Důležitým faktorem pro přemnožování sametek je dostatečný výskyt přirozených hostitelů, zejména hlodavců a ptáků pohybujících se na zemi jako jsou kosi.Na místech s kalamitním výskytem sametek jako jsou zahrady a veřejná zeleň, lze výskyt sametek potlačit systémem opatření. Zaprvé je to pravidelné sekání trávníků, a také jejich zalévání. Přemokření půdy sametkám nesvědčí, i když vyžadují zvýšenou vlhkost půdy. Dále odplevelování záhonů a další úpravy zahrad, které omezí vysokou bylinnou vegetaci a umožní průchod zahradou bez dotyků vegetace.Při skutečně kalamitním výskytu lze použít chemické postřiky. Na sametky působí nepříznivě přípravky na bázi síry, povolené na ochranu proti chorobám ovocných stromů, včetně angreštu a rybízu. Při aplikaci přípravků na bázi síry je třeba dodržet podmínky na etiketě, zejména doporučené koncentrace a ochranné lhůty před sklizní plodin, které budou přípravky zasaženy. Ošetření se provádí na larvy v době jejich výskytu, tj. od poloviny července nebo začátku srpna v 7 až 10 denních intervalech.