Dobrý den,
dovoluji si požádat o radu. Existuje nějaká účinná pomoc proti dřepčíkům? Vyskytují se na naší zahradě opravdu v ohromném množství na bílé tařičce (Lobularia maritima). Je to záhon dlouhý 18 metrů, rostliny jsou tam ve čtyřech řadách, mezi nimi jsou nízké jiřinky. Celá výsadba tvoří lem záhonu a moc nerada bych o ni přišla...
Jestli to bude možné, budu vděčná za každou radu.
Děkuji
Dobrý den,
dřepčíků existuje více druhů. Navíc termín „dřepčík“ je laické označení různých imág brouků, kteří do této kategorie ani nepatří. Pokusím se proto zabývat druhem který bývá nejvíce rozšířen a to jak na zahradách, tak významně decimuje i hospodářské plodiny u profesionálních pěstitelů: Blýskáček řepkový. Proti dřepčíkovi existuje několik rad, některé z nich jsou ty lidové, které možná znáte anebo jste je již zkoušela a pak prostřednictvím průmyslově vyráběného postřiku na přírodní bázi, který dodáváme i my. Existují pak i chemické postřiky, které však nenabízíme a ani to není naší filosofii. Samozřejmě ale záleží na Vašem rozhodnutí, jedná se o okrasné rostliny, tedy nic co byste přímo konzumovali a proto za určitých podmínek může být použití chemických prostředků proti stále odolávajícímu škůdci řešením, za dodržením pravidel a zamezením úletu směrem k zelenině, zakrytím lepenkou při aplikaci chemie apod.
První rada je překvapivě jednoduchá a využívá toho, že tento druh brouků nesnáší vlhko. Množí se nejvíce za suchého a teplého počasí (červenec – srpen). Proto se doporučuje postříkat chráněné rostliny a zakrýt netkanou textilií. Rovněž mulčování znesnadní broukům pohyb. Toto řešení se dá nejlépe použít preventivně a náletu škůdce tak zabránit v době, kdy na záhonu ještě žádný není. Ideálně tedy ihned po výsevu přikryjeme záhon netkanou textilií a necháme ji až do doby sklizně (musí se trochu povolovat, aby rostliny mohly růst). Funguje to velmi dobře. Další radou je podpora přirozených predátorů dřepčíků – škvorů. Toho dosáhneme tak, že jim můžeme vytvořit obydlí poblíž chráněných (napadených) rostlin z květináče z pálené hlíny, do kterého dáme trochu sena nebo slámy, převážeme provázkem nebo drátem a prostrčíme dnem. Takový domeček umístíte na stromek (nebo zhotovíte libovolnou konstrukci) poblíž místa napadeného dřepčíky a pak podle potřeby přeneseme jinam. Tak ideálně použít vlnitou lepenku srolovanou do ruličky a strčenou do květináče nebo kelímku od jogurtu. Můžete si takto vytvořit ochranu pro celou zahradu. Účinné se ukazují i různé výluhy vyrobené z domácích surovin, které se aplikují postřikem na list. Nejpoužívanější je postřik z dřevěného popela aplikovaný (nejlépe za rosy), účinnost zvýšíte přidáním trochy alkoholu a mazlavého mýdla. Můžete také vyzkoušet postřik z výluhu z pálivých paprik. Jiní zákazníci nám zase potvrzují účinnost výluhu z rebarbory, případně z tabáků. Vždy se jedná o výluhy, které je potřeba cca 24 h nechat louhovat a další den lze stříkat.
Poslední možností, kterou jsem zmínil, je použít hotového insekticidu na bázi Spinosadu. Jedná se o přírodní produkt získaný fermentační činností bakterií Saccharopolyspora spinosa, jež se běžně vyskytuje v půdě. Přípravek SpinTor působí jako požerový i kontaktní insekticid. Působení účinné látky spočívá v ovlivňování aktivity neuronů hmyzu. Účinek nastává po několika hodinách a následně dochází k uhynutí škůdce. Přípravek je vysoce toxický vůči necílovým členovcům, např. včelám. Proto je potřeba při aplikaci zabránit úletu volbou dobrého období pro aplikaci. Tento prostředek je schválen pro použití v ekologickém zemědělství.
Odkaz na přípravek: SPINTOR