tmavoskvrnáč zhoubný (Erannis defoliaria)

1-8 z 8

tmavoskvrnáč zhoubný

Erannis defoliaria

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera)čeleď: píďalkovití (Geometridae)

další názvy: píďalka zhoubná, píďalka zimní

vědecká synonyma: Hibernia defoliaria

Hostitelské spektrum

Široký polyfág. Ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), bříza (Betulaspp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), apod.

Popis druhu

Samečci mají světle žlutá křídla s tmavohnědými skvrnami. Samičky jsou bezkřídlé zelenavě šedé.
Vajíčka se podobají vajíčkům píďalky podzimní, jsou však znatelně větší (1 mm).
Housenky jsou hnědočervené s dvojitou tmavou hřbetní čarou nebo rudými skvrnami na hřbetě.

Možnost záměny druhu

Liší se od píďalky podzimní jen vzhledem a tím, že housenky listy nespřádají ani nesvinují.

Příznaky poškození

Na jaře požerky na mladých listech, květních poupatech, květech i plodech ovocných dřevin. V listech vykousané zpočátku drobné otvory, které se postupně zvětšují, až zůstávají jen silnější žebra.

Životní cyklus

Motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Podpora predátorů a parazioidů.
Instalace vhodných ptačích budek (sýkorníků a rehkovníků) do okolí sadů nebo na jejich okraje.
Údržba veřejné zeleně, extenzivních sadů a zahrad, ovocných alejí v okolí.

Nechemické metody ochrany rostlin

Instalace lepových pásů na kmeny stromů na podzim nebo provedení lepových nátěrů kmenů.
Lepové pásy se umísťují na kmeny stromů nejpozději v první polovině října. Snímají se v únoru. Lepidlo se nanáší na kmeny dřevin nejpozději v první polovině října. Nanáší se špachtlí ve výšce 1–1,5 m nad zemí v souvislé 1–2 mm tlusté vrstvě v podobě 8–10 cm širokého prstence. Kůra dřevin před nanášením lepu musí být důkladně očištěna a uhlazena.
Lepovými pásy nebo nátěry musí být současně opatřeny i kolíky umístěné u dřevin. Lepové pásy i nátěry musejí být pravidelně kontrolovány a zbavovány přilepeného hmyzu i mechanických nečistot. Jsou-li silně znečištěny, je nutné je obnovit.